Jakým tématům se budu věnovat dnes? Nejprve se zaměříme na automatizaci, která bere lidem práci a navážeme na to základním příjmem, který by tento problém mohl alespoň částečně vyřešit. Poté se podíváme na komunikační nástroj Slack a na to, jaký vliv má na současnou práci u počítače. Budeme pokračovat velice zajímavým článkem o přehradě v Iráku, respektive o její hrázi, která ještě nedávno byla doslova na spadnutí. Potom se podíváme na e-mail, který šel poslat pouze na relativně krátké vzdálenosti a zakončíme to kolekcí fotek psů (a dětí…).

Začal jsem si ukládat zajímavé články, na které jsem na internetu narazil a rád bych se s vámi o ně čas od času dělil. Témata čekejte různá, od technických a programátorských rad, přes reportáže až po politiku. Všechny jsou spíš nadčasové, pro zajímavé aktuální mediální počiny zkuste retweety na mém Twitteru.

The Long-Term Jobs Killer Is Not China. It’s Automation.
Society Politics
Donald Trump na svém Twitteru hřmí (nyní již ve 280™ znacích), že Čína a další asijské státy berou Američanům práci, protože tam americké (sic) firmy přesouvají své továrny. Největším ohrožením pracovních příležitostí nejen pro Američany ale není globalizace, nýbrž automatizace. Studie se sice shodují, že automatizace možná povede k zániku mnoha pracovních míst, ale zato nabídne pracovní místa jiná. Co se ale bude dít s tou masou lidí, která ztratí jedinou práci, kterou umí, o tom už se studie nezmiňují. Přesně o tomto tématu je zmíněný brilantně napsaný článek z New York Times.

Basic Income: A Sellout of the American Dream
Economics Society Politics
A hned navážeme tématem, které je s předchozím silně spojené. Nepodmíněný příjem rezonuje převážně mezi levicovými ekonomy již delší dobu a mohl by být alespoň částečně řešením problému velké nezaměstnanosti způsobené automatizací (a navíc by ho automatizace mohla financovat). Tento článek se věnuje právě základnímu příjmu a popisuje, proč nápad zní tak lákavě a proč provedení už může být složitější. Věnuje se investorské firmě Y Combinator ze Silicon Valey, která je velkým propagátorem tohoto nápadu a snaží se prokázat jeho udržitelnost. Článek také popisuje historii tohoto nápadu od 16. století, přes negativní daň Miltona Friedmana až po současnost.

What Slack is doing to our offices—and our minds
Society Technology
Další článek se věnuje populárnímu komunikačnímu nástroji Slack, který určitě znáte, pokud pracujete alespoň v trochu technologicky zaměřené firmě. Ars Technica se zaměřuje jak na pozitiva, která tento socializační nástroj firmám přináší, tak na negativa tohoto konstantně přítomného komunikátoru. Slack zajistě sbližuje pracovníky ve firmě a umožňuje jim cítit se v ní lépe, což se pozitivně odráží na loajalitě zaměstnanců, ale na druhou stranu se ukazuje, že neustálý příval zpráv a vtipných emoji reakcí může výrazně snižovat produktivitu (však o tom na Twitteru koluje hned několik vývojářských vtipů). Pokud přemýšlíte, jestli ve vašem týmu zavést Slack, tento článek vám určitě dá dobrý přehled.

A Bigger Problem Than ISIS?
Technology Society
Tento článek ve mně po přečtení rezonoval ještě hodně dlouho. Věnuje se totiž hrázi na Mosulské přehradě (ano, ten Mosul, který byl v době vzniku článku pod kontrolou tzv. Islámského státu), která nebyla (a doposud není) v úplně dobrém stavu. V lednu totiž bylo velké riziko, že obrovská hráz nevydrží tlak vody a tím spustí katastrofu biblických rozměrů, která by spláchla stovky měst a miliony lidí na řece Tigrid. Článek skvěle popisuje jak k této situaci došlo, co vlastně mohli irácké autority dělat a řeší i technickou stránku věci, jak problém vyřešit (v podstatě jen neustálým pumpováním hektolitrů cementu dolu pod propadající se hráz). V květnu se podařilo situaci stabilizovat (a ISIS se také z velké části vyřešil), ale to nedělá článek o nic méňe zajímavým.

The case of the 500-mile email
Technology
Skvělá věc na e-mailu (a internetu obecně) je, že se vůbec nemusíte starat o vzdálenosti, na kterou zprávu posíláte, jednotlivé mail servery spolu komunikují s odezvou v rámci milisekund a vše se jeví jako téměř okamžité. Na vzdálenosti tedy vůbec nezáleží. Nebo ano? Tento článek popisuje incident, který se stal jednomu administrátorovi, kdy se nedařilo odeslat e-mail na vzdálenost delší než 500 mil. Podivné že? Chcete-li vědět víc, přečtěte si článek a nezapomeňte mrknout i na tuto reakci s podobnou zkušeností.

Little kids and their big dogs
Photography
Co na závěr? Malé děti a velcí psi!

Zdroj: GreatDaneChronicles