Myslím, že na ČVUT lva tenhle maskot nemá…
Nerad to říkám, ale jsou tu jisté indicie, které naznačují, že se se svými příspěvky dostávám do skluzu. Dnes bych totiž podle toho, jaké jsem dal sliby – chyby, měl psát o druhé části Introduction programme, který mě tu na TU Delft potkal. Jenže na cestě k tomuto cíli je hned několik kamenů úrazu: (1) od proběhnutí programu kvůli mé zaneprázdněnosti proběhl již téměř měsíc, a jak si dokážete jistě představit, vzpomínky a dojmy mizí pekelně rychle, (2) program byl více méně akademický, takže nečekejte žádné zamlžené pikantní historky a za (3) si nejsem jistý, jestli se u tohoto tématy dokážu rozepsat, tak jako u předchozích článků (ale to je vlastně asi dobře, ne?).
Téma tohoto článku bylo určeno jednou jedinou nerozvážnou větou na konci postu, který vám slíbil právě toto téma. Abych se vyhnul tomuto tlaku v době budoucí, už na začátku vyšlu do éteru reklamu na příští díly: popíšeme si buď předměty, které tu v rámci Erasmu studuji, nebo se podíváme na města v okolí, která jsem doposud stihl navštívit a nebo si povíme více o telefonech a jejich fyzické odolnosti. A nebo to bude úplně o něčem jiném! (A máte to! Užijte si poslední ohlášení budoucích příspěvků, protože této hry už se dále neúčastním.)
Dost ale bylo meta-poznámek, pojďme se přesunou k tématu dnešního článku. Ten se týká druhé, řekněme “serioznější”, části Introduction Programme, jejímž cílem bylo připravit nás, studenty, na týmovou práci v multikulturním prostředí.
Ve Zwolle jsem každopádně nikdy nebyl.
Každému účastníkovi programu bylo na samém počátku přiděleno jedno z nizozemských měst, které reprezentovalo tým, do kterého bude daný člověk v rámci těchto dvou týdnů patřit. Na mě připadlo Zwolle. Pokud jste o něm nikdy neslyšeli (asi jako já před účastní v programu), tak vězte, že jde o středně velké město v severovýchodní části země, jehož historické centrum se nachází na vyvýšeném (=3 metry nad mořem) ostrově mezi dvěma řekami. Nebo s ním také letos Sparta hrála o postup do Evropské ligy…
Každý z těchto týmů pak byl rozdělen do třech skupin po deseti lidech. Naším úkolem bylo vymyslet nějakou aktivitu, nástroj či program pro nové mezinárodní studenty, kteří právě začali studovat na univerzitě v nám zadaném městě (ano, podobnost s naším Introduction Programme je čistě náhodná). Součástí zadání bylo zároveň vymyslet obor, kterému se naše univerzita ve městě bude věnovat.
Zwolle má poměrně dlouhou historii a jedním z jejích hlavních bodů, o němž se může dočíst na Wikipedii, je příběh z asi 17. století, který popisuje lakotu místních obyvatel. Ve městě se totiž zřítil starý kostel a jelikož radní neměli na jeho opravu ani na další městské náklady dostatek peněz, rozhodli se prodat jeho bývalé zvony sousednímu městu. To s obchodem ochotně souhlasilo, ale po dodání zvonů zjistili, že jsou zvony po pádu kostela poničené (překvapivě). V afektu se tedy rozhodli městu Zwolle zaplatit, ale samotnou transakci uskutečnili v mincích s co nejmenší hodnotou. Obyvatelé Zwolle samozřejmě nevěřili, že zaplacená částka sedí, a proto se rozhodli všechny mince přepočítat. Jelikož pak potřebovali vzít do ruky všechny měděné mince, jejich prsty po nějaké době díky kovu zmodrali a obyvatelům začali okolní usedlosti říkat “modroprsťáci”. Toto označení se udrželo až do dnes.
Náš krásný tým.
Na základě této historky se náš tým rozhodl vytvořit ve Zwolle fiktivní univerzitu věnující se Učetnictví. Pomocí nesmírně složité analýzy jsme došli k závěru, že studenti učetnictví jsou velice dobře schopni připravit se na život v cizí zemi, ale zároveň se jim může hodit pomoc v seznamování s ostatními lidmi nebo např. nahlédnutí do standardů a názvosloví v učetnictví v jiných zemí. Na základě těchto požadavků jsme vytvořili uvítací program pro nové studenty. Tuto ideu jsme také prezentovali odborné porotě a s naším projektem jsme se umístili na krásném asi osmdesátém místě ze sta. Inu stává se…
Součástí programu byly také prohlídky univerzitního campusu nebo přednášky, které představovaly všem účastníkům jejich domovské fakulty (to bylo mířené hlavně na nastupující Master studenty, což se Erasmus studentů jako mě tolik netýkalo, a tak to na svém blogu s největší pravděpodobností vynechám). Campus samotný je nádherný. Velký kus z jižní části devadesátitisícového města zabírají právě univerzitní budovy a kromě přednáškových místností, seminárních učeben, laboratoří a kanceláří zde najdete opravdu téměř vše, co si můžete spojit s univerzitním studiem.
Pohled na campus a budovu mé fakulty.
V téměř každé fakultní budově se nachází “hospoda”. Mnoho z nich sice otevírá jen na krátkou dobu jen pro jeden den v týdnu, ale možná právě to z nich dělá zajímavý prostor pro návštěvu. Na Computer Science fakultě se nachází tématický /pub. Po pravdě jsem ale ještě nestihl žádné z těchto zařízení navštívit, takže nemůže tyto zvěsti úplně potvrdit.
Jako jednu z hlavních předností TU Delft, kromě samotné kvality studia (ke které se vrátím v budoucnu), vidím místní Sports & Culture center. Každý student univerzity má možnost účastnit se jakýchkoli sportovních aktivit nabízených centrem (a těch sportů je tam opravdu hodně). Musíte si kvůli tomu za 110€ na rok sice pořídit speciální kartu, ale když si rozpočítáte náklady na jednotlivé návštěvy, uvidíte, že na tom rozhodně nejste hůř než v Praze. Stejně tak se můžete účastnit různých kulturních kroužků od hry na bicí nebo na flétnu, přes různé více či méně společenské tance až po grafický design ve Photoshopu nebo po mixování vlastní elektronické hudby. Ani tyto kurzy samozřejmě nejsou zadarmo, ale podle ohlasů si troufám tvrdit, že poměr cena/výkon rozhodně stojí za to. Já osobně jsem začal chodit na tréninky místního rugbyového klubu. Ale o tom asi zas někdy jindy…